Jsou to takové logické obvody, která okamžitě reagují na vstup. Jinými slovy neberou potaz v historii, nemají paměť. Skladají se pouze z logických hradel (z čeho jiného taky) a neobsahují zpětnou vazbu. Jakoukoliv implementaci je možné vyjádřit pomocí hradel NAND a invertorů. To se dá odůvodnit přes tzv. duální tvrzení (viz booleovská logika ). NAND se používá, protože je konstrukčně nejjednodušší (AND je NAND s invertorem). Vyplýva to z možnosti zapsat A OR B = NOT(A) NAND NOT(B)¹⁾. Hradlo NAND je mozne použít jako invertor, pokud se připojí na oba vstupy stejný signál (ale je to „drahé“).

Z několika vstupů vybírá jeden. Realizace pomocí dekodéru a AND hradel a OR hradla. S₀ a S₁ jsou bity „adresy“, podle které se vybírá jeden ze vstupů I_0–3 a posílá se na výstup. Počet vstupů je 2ⁿ, kde n je počet bitů adresy. To protože je 2ⁿ kombinací hodnot bitů adresy.

Interaktivní ukázka

Jeden vstup přiřadí do správného výstupu. Dekodér a AND hradla. Opět zde figuruje adresa S_{0 – n}, tentokrát její rozsah určuje počet výstupů. Princip je přesně opačný, než u multiplexoru.

Slouží k zakódování zprávy. Jednoduchým kodérem se myslí takový, který očekává pouze na jednom ze vstupů log. 1 a podle toho, na kterém vstupu to bylo, nastaví hodnoty na výstupech. Z takového signálu lze pak původní zprávu dekódovat. Vstupů je 2ⁿ, kde n je počet výstupů.

Používá se také na obsluhu sedmi-segmentového displaye. Na vstup se mu přivede např binárně zakódovaná čislice, a na výstup vyleze napětí na těch drátech, které rozsvěcují patřičné segmenty.

Slouží k rekonstrukci zakódované zprávy. Nejčastěji se používají binarní dekodéry n do 2ⁿ (např. 2 do 4, 3 do 8, …).

Interaktivní ukázka

Interaktivní ukázka

Interaktivní ukázka

Jde o dvě poloviční sčítačky za sebou a jeden OR. Dá se to jednodušše představit jako dva různé obvody – jeden pro součet a jeden pro carry.

• kombinační obvody nemají zpětnou vazbu (a tedy ani paměť)
• reagují na vstup téměř okamžitě patřičnou úpravou výstupu (pouze fyziklní limity)
• skládají se z log. hradel, vše se dá udělat pomocí NANDů díky duálnímu tvrzení booleovy algebry: A or B = not(A) nand not(B), např AND se implementuje jako not(NAND), NAND lze použít i jako invertor, ale přímé použití invertoru je „levnější“
• kodér vs dekodér: kódování z jednoho do druhého a naopak. Například kód 1 z N na binární číslo (běžně má kodér 2ⁿ vstupů a n výstupů, dekodér naopak
• multiplexor vs demultiplexor: výběr jednoho signálu z mnoha vs poslání vstupu na jeden z výstupů, má adresní vodiče, vnitřně využívá dekodér (jak multiplexor, tak demultiplexor)
• sčítačka: jednobitová poloviční: XOR a AND, výstup z XORu je výsledek, z ANDu je carry
• úplná sčítačka: dvě poloviční za sebou, znát schéma! (výsledek je prostě součet těch 3 vstupů, tedy A, B a C_in, vyšší bit výsledku je C_out, nižší S)

• duální tvrzení - výsledek operace se nezmění, pokud invertujeme vstupy, výstupy i operaci (or↔and, tedy A or B = not(A) nand not(B))
• vědět, jak se dělá pravdivostní tabulka, aby ji člověk uměl nakreslit např. pro poloviční sčítačku