Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| msz:algebra_metody [10. 06. 2012, 14.52:31] – [Kongruence] wiki pitel | msz:algebra_metody [03. 08. 2026, 10.43:20] (aktuální) – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Neznámé datum) 127.0.0.1 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ====== Základní algebraické metody ====== | ||
| - | ===== Podalgebry ===== | ||
| - | Pokud omezíme množinu algebry a všechny další vlastnosti zůstanou zachovány, dostáváme **[[wp> | ||
| - | ===== Homomorfismy ===== | ||
| - | Zobrazení třeba z (ℂ, +) → (ℝ, ⊕). | ||
| - | //f//(//a// + //b//) = // | ||
| - | //a//, //b// ∈ ℂ | ||
| - | |||
| - | Když má ta struktura víc operací, musí se dokazovat pro všechny! | ||
| - | |||
| - | **Jádro** jsou ty prvky, které se zobrazí na neutrální prvek. Pokud má jádro právě jeden prvek, je homomorfizmus injektivní. | ||
| - | ===== Přímé součiny ===== | ||
| - | * Lze provést pro //n// algeber téhož typu. | ||
| - | * Množina hodnot //A// je kartézský součin množin hodnot jednotlivých (//A//₁ × //A//₂ × ... × //Aₙ//) (tj. hodnoty jsou //n//-tice, kde //n//-tý prvek je z množiny hodnot //n//-té algebry). | ||
| - | * Operace přímého součinu jsou definovány nad // | ||
| - | |||
| - | //U//₁ = (//A//₁, +), //U//₂ = (//A//₂, ·)\\ | ||
| - | //U//₁ × //U//₂ = (//A//₁ × //A//₂, ☆)\\ | ||
| - | (//a//₁, //a//₂) ☆ (//b//₁, //b//₂) = (//a//₁ + //b//₁, //a//₂ · //b//₂) | ||
| - | ===== Kongruence ===== | ||
| - | //g//₁ ≡ //g//₂ ∧ //h//₁ ≡ //h//₂ ⇒ //g//₁ ★ //h//₁ ≡ //g//₂ ★ //h//₂ | ||
| - | * ★ je libovolná operace ve struktuře | ||
| - | * ≡ znamená **[[wp> | ||
| - | |||
| - | Pravá kongruence: //g//₁ ≡ //g//₂ ⇒ //g//₁ ★ //w// ≡ //g//₂ ★ //w// | ||
| - | |||
| - | Aby to vůbec mohla být kongruence, musí platit **relace ekvivalence**! | ||
| - | - **Reflexivita**: | ||
| - | - **Symetrie**: | ||
| - | - **Tranzitivita**: | ||
| - | ===== Faktorové algebry ===== | ||
| - | FIXME | ||
| - | ===== Normální podgrupy ===== | ||
| - | Mějme grupu //G// = (//M//, ☆). Pokud vytvoříme novou strukturu //P// = (//N//, ☆), kde //N// ⊂ //M// a //P// je stále grupa, říkáme jí **podgrupa**. | ||
| - | |||
| - | **[[wp> | ||
| - | |||
| - | ===== Ideály okruhů ===== | ||
| - | Mějme okruhy (//R//, ⊕, ⊗) a (//I//, ⊕, ⊗) kde //I// ⊂ //R//. | ||
| - | |||
| - | //I// je pak **[[wp> | ||
| - | * (//I//, ⊕) je podgrupou (//R//, ⊕) | ||
| - | * ∀ //x// ∈ //I//, ∀ //r// ∈ //R//: //x// ⊗ //r// ∈ //I// (pravý ideál) | ||
| - | * ∀ //x// ∈ //I//, ∀ //r// ∈ //R//: //r// ⊗ //x// ∈ //I// (levý ideál) | ||
| - | |||
| - | Pokud platí jen jedna z posledních dvou podmínek, je to //pravý (levý) ideál//. | ||