Obsah

Vlastnosti formálních jazyků

Uzavřenost jazyků vůči operacím

Ostatní operace jsou obvyklé množinové operace.

Jazyk Sjednocení Průnik Průnik s 3 Konkatenace Iterace Doplněk Substituce Reverze Morfismus Inv. morfismus
3
2 (deterministické)
2
1
0 (rekurzivní)
0

Rozhodnutelnost problémů v jazycích

Jazyk Neprázdnost Prázdnost Konečnost Náležitost Inkluze Ekvivalence
3
2 (deterministické)
2
1 částečně
0 (rekurzivní) částečně
0 částečně částečně

Vlastnosti jazyků

Typ 3 – Regulární jazyky

Pumping lemma

Nechť L je nekonečný regulární jazyk. Pak existuje celočíselná konstanta p ≥ 0 taková, že platí:

wL ∧ |w| ≥ pw = xyz ∧ 0 < |y| ≤ pxyⁱzL (i ≥ 0)

Neformálně: V každé dostatečně dlouhé větě každého regulárního jazyka jsme schopni najít poměrně krátkou sekvenci, kterou je možné vypustit, resp. zopakovat libovolně krát přičemž dostáváme stále věty daného jazyka.

Není to podmínka dostačující ale nutná! Nestačí to jako důkaz že jazyk je regulární. Ale dá se tím dokázat že regulární není.

Prefixová ekvivalence ~L

Dva prvky u, v jsou prefixově ekvivalentí (u ~L v) pokud platí:

wΣ*: uwLvwL

Tj. pokud lze oba řetězce přidat jako prefix jakémukoli řetězci jazyka a vzniklá slova buď obě budou nebo obě nebudou v jazyce L

Index ekvivalence je počet tříd rozkladu podle ekvivalence

Pravá konguruence

Ekvivalence je pravou kongruencí pokud platí, že za dva ekvivalentní prvky lze připojit nějaký symbol abecedy a prvky budou stále ekvivalentní.

Myhill-Nerodova věta

  1. Nechť L je jazyk nad Σ, pak následující tvrzení jsou ekvivalntní:
    • L je jazyk přijímaný deterministickým konečným automatem.
    • L je sjednocení některých tříd rozkladu určeného pravou kongruencí na Σ* s konečným indexem.
    • Relace ~L má konečný index.
  2. Počet stavů libovolného minimálního deterministického konečného automatu přijímajícího L je roven indexu ~L (takový DKA existuje právě tehdy, když ~L je konečný)
Každý konečný jazyk je regulární (opak neplatí).

Uzavřenost

Rozhodnutelnost

Typ 2 – Bezkontextové jazyky

Pumping lemma

Pokud je jazyk L bezkontextový, existuje číslo p > 0 tak, že každé slovo w z L, pro které platí |w| ≥ p, lze zapsat ve tvaru

w = uvxyz, |vy| > 0, |vxy| ≤ p, a uvⁱxyⁱz patří do L pro každé i ≥ 0.

Problém, zda daný bezkontextový jazyk je deterministický bezkontextový jazyk, není obecně rozhodnutelný.

Problém, zda daná gramatika je nebo není víceznačná, je nerozhodnutelný.

Uzavřenost

Neuzavřenost

Rozhodnutelnost

Deterministické bezkontextové jazyky

Uzavřenost

Neuzavřenost

Typ 1 – Kontextové jazyky

Uzavřenost

Rozhodnutelnost

Typ 0 – Rekurzivně vyčíslitelné jazyky

Riceova věta

Jsou-li jazyky L i ¬L1) rekurzivně vyčíslitelné jsou oba rekurzivní.

Uzavřenost

Neuzavřenost

Rozhodnutelnost

Rekurzivní jazyky

Uzavřenost

1)
doplněk